jedná se o soustavu jezírek, která vznikla v zatopených lomech nedaleko Břidličné. Najdeme zde naučnou stezku, která informuje o historii a pověstech, a také o fauně a flóře jezírek.

Vydáte-li se na vrchol (kolem plotu místních rybářů), čeká na Vás jako třešnička na dortu krásný výhled na Břidličnou..

"V zatopených lomech nedaleko Břidličné jsou dvě jezírka. U jednoho z nich, vzdálenějšího od cesty, žijí mechoví skřítkové, kteří se živí lidským smutkem. Tento příběh začíná v době, kdy se ještě v lomech těžila břidlice a skály obývali nezbední permoníci, kteří prováděli lidem všelijaké naschvály. Měli radost, když mohli člověka pořádně potrápit a dokázat mu, že pro­ti jejich neviditelným kouzlům nic nezmůže.
Dlouhá léta si ti, kteří v lomech pracovali, stěžovali na ne­chtěné obyvatele této krajiny a prosili o pomoc samé­ho Vládce zdejších lesů. Nevěděli však, že tento jejich prosby nemůže uslyšet, protože má uši zacpané me­chem, který nepropouští lidská přání. Říkalo se, že jen jedenkráte do roka si Vládce lesů sundává mecho­vé chomáčky, aby si poslechl, o čem si lidé vyprávějí. Jak už to ale se zákony schválností bývá, vždy právě v tuto chvíli všichni lidé spali a v jejich snech nebyla vůbec o permonících řeč.
Až jednou se stalo, že jistý muž vracející se z večerní směny se namísto spánku rozhodl přemýšlet v tichu lesa o životě a jeho myšlenky zachytil Vládce lesů. který právě držel chomáčky mechu ve svých dlaních. Když takto zjistil, co jeho poddaní, skalní permoníci. lidem vyvádějí za nepřístojnosti:
. Ještě téže noci svolal všechny permoníky, poručil jim, aby sundali své čepičky a obráti­li je naruby. V tu chvíli se proměnili v dobrosrdečné  mechové skřítky přinášející lidem pocity štěstí. Měli se totiž živit lidským smutkem, který vytahovali z lid­ských duší tak dlouho, dokud v nich nezůstala jen ra­dost.
Proto se říká, že v blízkosti jezírka u Břidličné stačí obrátit naruby svou čepici, aby si mechoví skřítkové člověka všimli a jeho smutek dočista pohltili. A také se říká, že až se jednoho dne ztratí ze skal mechové chomáčky, Vládce lesů se ze zdejšího kraje vystěhuje a spolu s ním i jeho, lidem dosud naklonění, poddaní. "